Bohemka 2017

Po předlouhé době se SRKáčská tréninková grupa opět sešla na letním soustředění které bylo letos pojato víceméně se závodnickou praxí. K tomuto účelu jsme využily vyhlášené české vícedenní závody konané pravidelně v Novém Boru a okolí. Letos své kolbiště poskytly prostory kolem Prysku, kde mimochodem proběhl i loňský štafetový šampionát. Naše výprava vystartovala v úterý odpoledne Lukiho závodním speciálem a o pár hodin později jsme dorazili na ubytování v Sokolovně. Následovala obhlídka centra závodů a kempu, kterou jsme zakončili výpravou do Kauflandu, ze které se tak trochu stal každodenní rituál.

Ve středu již vše začlo, ráno se vyrazilo na etapové shromaždiště, kde na nás čekal velmi příjemně vybavený doběhový prostor s možností umýt se teplou vodou v armádních sprchách. Do zápolení jsme vtrhli s vervou, bohužel jsme se měli spíše držet při zemi. Většina z nás si vytvořila na vítěze odstup dobrých 25min což se stahuje velmi obtížně. odpoledne nás čekal ještě trénink ve skalách, kávička ve skleněné restauraci Ajeto, eufórie z Vojckova úsoěchu, po kterém jsme spokojeně ulehli do naší provizorní ubytovny, ve společnosti Maďarů a Poláků.

Druhá etapa byla krátká, i naše ztráty se mnohdy výrazně zkrátily, mohli jsme si tedy v klidu odběhnout i doprovodný sprint v lesíku poblíž cyklistického oválu. Milan si zde vyběhl vítězství, ostatní si proběhnutí alespoň užili .

Třetí den jsme již byli s lesem celkem sžití, není tedy divu že nám klasika šla takříkajíc od ruky a odnesli jsme si velmi slušné výsledky korunované JaPovým vítězstvím.

Sobota nás přenesla do podstatně skalnatějších terénů druhého shromaždiště, kde jsme absolvovali krátkou. Byl to fajn zážitek, vyjma toho, že se Honzovi udělalo zle a jeho celkové vítězství bylo najednou ohroženo. Tento den byl závodní vrchol až mnohem později. Konalo se totiž legendární Mistrovství Vesmíru v pivních štafetách. Naše delegace zde byla obhlédnout konkurenci a taktiku na neméně legendární závody na Advantě, každopádně i samotný divácký zážitek byl velmi intenzivní. Bojovalo se tvrdě a stráň pod arénou prověřila všechny účastníky.

V neděli se běžel závěrečný Hendikep, ovšem našemu jedinému favoritovi se zdravotní stav nezlepšil, tudíž musel nakonec odstoupit. Nikdo další výrazný únik nepředvedl, a tudíž celkové skóre je následující:

D45A 6. Míša

H16A 15. Palda, 30. RaŠa

H18A 12. Milun

H20A 10. Dave

H21B 6. Luki

Bylo by s podivem kdybychom vynechali svoji cestovatelskou rubriku, takže po odjezdu ze shromaždiště, kdy jsme se těšili domů se ze spodu auta začalo ozývat nepěkné bouchání. Museli jsme zastavit. Koukli jsme na zadní pneumatiku a bylo to jasný. Vyskládali jsme veškerá zavazadla, kterých vskutku nebylo málo a nastoupil náš profesionální mechanik ze stáje Škoda viz. foto.

I přes tuto komplikaci jsme v rekordním čase byli opět na trati a doma jsme byli co by koridor zapípal.

Již se těšíme na o-slavu Milunových 18 v rámci Advanty a připravované běžecké soustředění v Orlickém Záhoří.

Dave